Inspirace

Prázdninové ladění

Inspirace z online workshopu pro rodiče, kteří mají chuť se ještě více propojit se svými dětmi

Co si, pokud se odhodláte k některým krokům, odnesete? Určitě chuť si letošní prázdniny naplánovat jinak…, uvědomění proč některé věci s dětmi dělat chcete a jiné ne a díky tomu i lepší pocit, že se letošní prázdniny nedějí nahodile. Na druhou stranu i Vaše děti budou vědět, na co se těšit a co se od nich očekává. Můžete tak vytvořit lépe prostor pro nové zážitky a jejich sdílení.

„Prázdninová přání a zážitky“, „Ano den“ a nebo rodinná digidohoda jsou příkladem konkrétních typů a aktivit. Sdílím tipy, s nimiž máme fajn zkušenost jako rodina a které fungují nám. Nejsou samospásné, v lecčems nejsou jedinečné, přesto nás pořád baví a postupně k nim s radostí přidáváme další. A některé je určitě vhodné zrealizovat ještě před prázdninami. Těším se, na Vaše velké i malé nápady a jejich sdílení.

Červen 2021


Prázdniny jsou za dveřmi. Jako dítě jsem se na ně vždycky těšila a těším se na ně vlastně pořád. Jako máma dětí školkových a školou povinných o to více. Jenom teď tomu říkáme „dovolená“. Je to totiž o tom, co sami sobě dovolíme a co si nechceme dovolit - ať už vůči sobě, nebo druhým…

Před pár lety jsme jako rodina dospěli k tomu, že na jakoukoliv naši cestu se potřebujeme vzájemně naladit. Potřebujeme sdílet očekávání a touhy ještě před tím, než vyrazíme. Jednoduše i proto, že nejde stihnout všechno. Protože naše cesta začíná už přípravou na ní a i tu stojí za to si užít.

Ale jak vlastně na to?

Pokud chcete tuhle inspiraci vzít vážně, vezměte papír, dejte si pár minut a představte si, že jsme na konci prázdnin... Uvědomte si, díky čemu tyhle prázdniny byly perfektní. Co jste zažili? Jak jste se cítili?

Dali jste si čas se zasnít a představit si konkrétní prožitky, vůně a chutě? Lidé, s nimiž jste se viděli? Místa, kde Vám bylo dobře? Máte? Protože pokud ano, to nejdůležitější jste si právě odpracovali. Vytvořili jste si představu toho, co vlastně chcete. A pokud máte cíl, je daleko jednodušší najít k němu tu správnou cestu… Přemýšlení o konci by mělo být na každém začátku. Pak můžeme z vědomé pozice naše představy sdílet a vzájemně se podpořit v jejich naplnění.

První tip ještě než prázdniny začnou: Rodinný seznam prázdninových přání a zážitků

Abyste nesnili sami, pozvěte ke společnému snění celou rodinu. První krok je až nad očekávání jednoduchý - mluvte spolu o tom, co každý z Vás potřebuje a přeje si. Zmapujte, co si kdo o prázdninách přeje zažít.

Vezměte si velký papír a pište, kreslete, třeba každý jinou barvou, neorganizovaně… Nebo rozdejte každému malé lepící lístečky a na konci jimi polepte celou ledničku. I malé děti, které ještě neumí psát mohou svoje přání vyobrazit a pak okomentovat, aby bylo jasno všem. Stačí malá značka, obrázek naznačující jejich touhu.

Během tohoto rodinného sdílení dáváme všem, možnost vyslovit se, učíme děti formulovat přání realistická a dosažitelná. Díky společnému sdílení pomáháme sobě navzájem si uvědomit, co vlastně chceme a poskytujeme si vzájemně bezpečný prostor.

Nemůžeme přičarovat zdraví, nebo ovlivnit, jak se druhý bude cítit. Stejně tak asi nevyletíme společně na Měsíc. Ale i když se naše prázdninová přání nevyplní beze zbytku, i jejich samotné vyslovení pomáhá a naplňuje…

Nebořte sny rovnou… Pokud některé z dětí vysloví velké přání a vy jako rodič tušíte, že toto přání je vzdálené realitě, nedosažitelné finančně, časově, nebo jakkoliv jinak, prostě se ptejte dál… Pro tyto chvíle je užitečné vědět, že pomáhá i „pouhé“ vyslovení a vyslyšení přání. Zajímejte se, proč zrovna tohle přání a jak se po jeho splnění chce cítit.

A pozor - tohle není nákupní seznam věcí, jedná se o společný soupis zážitků.

Když budete mít přání na očích, zvyšujete pravděpodobnost, že je naplníte, že na ně nezapomenete. Postupně se na jejich splnění můžete těšit. Místo lístečku pak časem budou na ledničce třeba fotky dokumentující každé splněné přání, nebo společný zážitek. Ať už je to přespání ve stanu na zahradě, nebo pod širákem, plný talíř borůvkových knedlíků u babičky, společná voda s kamarády nebo volejbalový turnaj se sousedy u vás na zahradě.

Tip druhý: Den plný ano neboli „ANO DEN“

Pokud máte Netflix, určitě se pro inspiraci podívejte na „YES DAY“. Filmoví rodiče už mají po krk toho říkat na všechno „ne“, a tak nechají děti, aby si pro jednou určily pravidla samy. Perfektní inspirace pro nevšední zážitek…

Jde o to dát dětem možnost 100% ovlivňovat to, co zažívají. A přiznejme si, pro rodiče je tahle akce poměrně zážitkové „testování realitou“. V přímém přenosu zažívat, jak děti zužitkují naší výchovu. Může to být den splněných dětských přání. A pro rodiče je to rozhodně den neočekávaných zážitků.

Tenhle zážitek můžete podstoupit nejen s předškoláky nebo dětmi na prvním stupni základních škol, ale (hlavně) s puberťáky, kteří se často tváří, že už je nic ze strany rodičů nedostane ☺

Výše zmíněná filmová podívaná určitě není o hlubokém kulturním zážitku. Abych byla upřímná, je tomu přesně naopak... Přesto podle mého názoru stojí za to film společně vidět, protože děti poměrně záhy pochopí, o co vlastně jde a hlavně kam až mohou jejich jednotlivá rozhodnutí vést.

Celý tenhle koncept má několik jednoduchých kroků:

    • Vyberete den v nepříliš vzdálené budoucnosti

    • Stanovte jednoduchá pravidla.

    • Po 24 hodin (nebo jinak určené časové období) říkejte ano na všechno, co vaše dětí chtějí.


Jaká to jsou pravidla?

  • Ano se aplikuje jen na přání splnitelná během vybraného dne.

  • Dětská přání mají finanční limit, aby se nezruinovaly rodinné finance.

  • Přání nesmí ohrozit ničí zdraví ani bezpečnost.

A pokud chcete koncept lehce odzkoušet, nemusíte se pouštět hned do celého dne. Někdy je osvobozujících i jen pár hodin, kdy slíbíte dětem, že budete říkat pouze ano na cokoliv.

Tip třetí: Výměna rolí

Zdánlivě na přesně opačném spektru zážitků, které můžeme s dětmi postoupit je i tzv. výměna rolí.

Nejde o plné zbavení se rodičovské role (což z podstaty věci ani nelze), ale alespoň na chvíli symbolické předání odpovědnosti a povinností na bedra dětí. Hodinka, nebo dopoledne úplně stačí, abychom my i děti získali zrcadlo svého chování, užili si odpovědnost a někdy i revolty v jiném kontextu.

Pozor, nejde o to dětem předvádět do extrémů některé jejich reakce, zaseknout se úplně na všem, co navrhnou, nebo po nás chtějí. Jde o to být sám za sebe…užít si tuhle výměnu rolí a zkusit najít třeba pár věcí, které do budoucna můžeme jako rodina změnit.

Je dobré se připravit na to, že se v jejich komentářích přesně uslyšíte. A pokud Vás budou tahat za uši, je to perfektní příležitost pro společné zastavení se a vytvoření dohody, jak lze danou věc pojmenovat jinak, aby ji děti lépe zavnímaly.

Čtvrtý tip: Zapojte prarodiče

Jak často mají děti příležitost být spolu se svými prarodiči? Jste s nimi v úzkém kontaktu a děti mají možnost kdykoliv za nimi zaskočit, pohrát si, či se vidíte příležitostně, jednou dvakrát za rok a vlastně se vzájemně ani neznají? Jak často děda s babičkou s dětmi sdílejí svoje zážitky a vzpomínky?

Pokud ještě stále máte za kým zajet, zprostředkujte dětem výlet za babičkou a dědou, a nebo ještě lépe – naplánujte jim společný víkend. Třeba tam, odkud pochází, kde vyrůstali, kam chodili do školy a nebo kde trávili prázdniny.

Už nemáte za kým jet? Zkuste ukázat dětem, jaké jste měli prázdniny Vy, když jste byli malými dětmi. Co jste dělali, s kým jste je trávili, co jste jedli a co byla ta největší zábava nebo naopak co byl ten největší průšvih. Na co jste se jako malí těšili a co jste zažívali? Projděte staré rodinné fotky a videa, zavzpomínejte, jaké to bylo dřív… Uvidíte, jak mohou být děti překvapené. A třeba vás napadne, kam se můžete nejen ve vzpomínkách vrátit anebo co jiného chcete vašim dětem tyhle prázdniny zprostředkovat.

Pátý tip: Prázdninový kalendář zážitků

Jak sdílet radosti, šťastné okamžiky a společné zážitky? Kromě nesčetného množství fotek či videonahrávek, si to, co zažíváme připomínáme na velkých kreslených kalendářích.

Před začátkem prázdnin si pro lepší představu dětí rozkreslíme, co a kdy nás čeká a s kým s uvidíme. Protože dříve ještě naše děti neuměly číst, obrázky a přeškrtnutí každého jednotlivého dne jim pomáhalo pochopit, v jaké části prázdnin se nacházíme a kolik volna mají ještě před sebou.

V průběhu prázdnin pak většinou začne vznikat druhý kalendář, do kterého značíme, co se ten který den událo.

Na konci prázdnin pak máme docela plnou barevnou mozaiku, která dětem několik dalších týdnů po prázdninách připomíná, co všechno jsme zažili.

Šestý tip: Balení jako cesta k větší samostatnosti

Na nic nezapomenout. Hlavně co nejméně věcí… ať to jde dobře vyprat. Musí se to vejít do tohohle kufru… neberu nic, než jen plavky…Lze vůbec vyhovět tolika rozdílným přístupům?

Možná znáte někoho ze třídy, kdo odjel na školu v přírodě, maminkou pečlivě zabalený kufr ani neotevřel a celou dobu chodil v jednom oblečení… I tohle jde ☺

Co takhle balení si věcí pro sebe? Může to být nejenom větší zábava, ale hlavně lekce samostatnosti. Zabalit si batůžek na výlet může být plně na dítěti, stejně jako příprava věcí na delší dovolenou.

Pokud už se jedná o školáka, který umí číst a psát, osvědčuje se napsat společně seznam věcí a jejich počet a nechat dítě, aby si samostatně zabalilo dle seznamu. U předškoláků, kteří ještě neumí číst a psát seznam, společně seznam věcí s sebou kreslíme. Společné vložení věcí do tašky splní vyšší potřebu rodičů mít věci pod kontrolou a dává perfektní příležitost k ocenění.

Sedmý tip: Denní úkoly

Jak přes prázdniny nezlenivět nemusí být pro řadu dětí téma. Pro rodiče to ale téma většinou bývá, protože nezřídka se stane, že dítě přestane přes prázdniny plynně číst, zapomene násobilku nebo vyjmenovaná slova.

Některé učitelky a učitelé poskytují studijní balíček na prázdniny. Někteří rodiče sami přicházejí s úkoly jako je průběžné hraní na hudební nástroj, pravidelné čtení nebo každodenní splnění určitých úkolů.

Například teprve po jejich splnění si dítě „vyslouží“ svůj digičas.

Nám se takový prázdninový denní rituál osvědčil. Je to pár úkolů, které školou povinná dcera ví, že je bude potřeba splnit. A protože je toto pravidlo nastaveno dopředu, můžeme diskutovat o tom, kdy jej v daný den splní, nikoli že ho bude, nebo nebude plnit.

Osmý tip: Prázdninová digidohoda

Nastavení pravidel pro digičas dětí během prázdnin je zcela samostatná a velká kapitola, která si zasluhuje samostatnou pozornost.

Platí ale, že pokud ještě s dětmi podobnou dohodu uzavřenou nemáte, díky volnějšímu režimu a času jsou prázdniny vhodný čas, kdy se o tomto tématu společně bavit.

Pro inspiraci nabízím rodinnou digidohodu, která co možná nejjednodušším způsobem pokrývá téměř všechny oblasti, které stojí za to promyslet a ošetřit. Nejen kolik času a na čem dítě svůj digičas tráví, jak se v online prostoru chová, nebo co dělat pokud se cítí nepříjemně. Jde o to společně probírat možná rizika online světa, vytvářet otevřený prostor, kde chyba má svoje místo a dítě se může skrze ní spolu s rodiči učit.

Rodinná digidohoda (ke stažení)

Pro klid duše je dobré si na úvod připomenout, že 1) každá rodina je jiná, 2) každé dítě je jiné a 3) tato dohoda bude porušována a 4) přesto je důležité trvat na její platnosti.

Digidohodu dává smysl uzavírat s dětmi kolem jejich 7. - 8. roku. Zapojení dětí do tvorby je klíčovým faktorem, který napomůže většímu dodržování. Pokud začínáte právě v tomto věku, zvyšujete pravděpodobnost, že dítě dohodu přijme a postupně se na ní bude samo více podílet a přinášet nové podněty.

Bohužel, u dítěte v pubertě, které podobné dohody s rodiči nezažívá, není většino tuto dohodu možné uzavřít. Pokud ale začnete včas, připravujete si prostor do budoucna.

Co bude fungovat u syna přátel, nemusí fungovat u nás doma a naopak. Potřeby a přání jsou prostě jiné. Jinak budete vyjednávat digičas u 12letého chlapce jedináčka, pro něhož je hraní her dost důležitá a každodenní aktivita. Jinak se dohodnete s 8letou dcerou, která navíc nemá zatím ani svůj telefon.

Neočekávejte, že smlouvu uzavřete během půl hodiny a na poprvé. Budete pravděpodobně potřebovat více času.

Smlouvu, kterou společně formulujete, berte jako věc, která se může, a s velkou pravděpodobností také bude, v čase měnit. Vzájemně budete testovat její dodržování, užitek, hledat nové věci, které do smlouvy můžete doplnit. Je ale vhodné určit časové období, po které smlouva zůstává v platnosti. Její časté změny jí totiž mohou degradovat.

Důležitým aspektem dohody je vyváženost. Právě ta přispívá k jejími dodržování. S telefonem v ruce dítěti kázat o online závislosti nelze. Proto nezapomeňte do smlouvy doplnit body, k nimž se zavazujete vy, jako rodič.

Při uzavírání dohody se zejména se staršími dětmi bavte o aplikacích, které používají. Zajímejte se o jejich internetové kamarády. Sledujte kolik času vaše dítě na obrazovkách mobilů, tabletů nebo počítače tráví.

Moje zkušenost je, že zákazy nic neřeší. Ochrana dítěte na internetu je efektivní, pokud je dítě připraveno se s rodiči o dané věci bavit. Pokud ví, že právě u nich najde pomoc. Přestože technologicky nebudete umět všechny situace vyřešit, existuje mnoho míst, kam se lze obrátit.


Digidohoda je o posilování důvěry. A to i takové, ze dítě má důvěru se na to rodiče obrátit, když má-li problém ve virtuálním prostoru.

To co máme pod kontrolou, je náš vzájemný vztah. O ten má smysl pečovat a ten má smysl chránit.

Přeji Vám krásné léto.


Jak být v životě šťastnější a jak to naučit naše děti

Online kurz

Štěstí (nebo lépe řečeno pocit štěstí) je dovednost a tedy něco co můžeme rozvíjet a prohlubovat.

Zaměření se na kvalitní vztahy pomáhá prožívat život šťastněji a má to vliv na naše zdraví a dlouhověkost. I o tom se dozvíte v mém online kurzu "Jak být v životě šťastnější a jak to naučit naše děti".


Máte chuť nechat se inspirovat, využít sílu každodenního rituálu a pomoci dětem prožít šťastnější život?


Více najdete na www.felixo.cz.


Těším se na Vás.

Srpen 2021